V pečlivě vedeném deníčku pozdějšího zasloužilého člena hasičského sboru a mlynáře Josefa Vítka v novém Veselí je zaznamenáno v období od velikého požáru roku 1831 až do roku 1891 celkem 48 požárů. A právě taty zhoubné požáry byly příčinou, že v měsíci červnu roku 1891 ustavil se přípravný výbor, který podal sepsané stanovy požárního sboru obecní radě, která je 20. června 1891 schválila a dne 3 prosince 1891 byly stanovy schváleny tehdejším c. a k. místodržitelstvím v Brně. Mezi členy přípravného výboru čteme tato jména: Bedřich Jerie – učitel, Antoním Klusáček – rolník č. 92, František Pazour – rolník č. 15 a František Stehlík – rolník z č. 61.
Zakládací listina Sboru dobrovolných hasičů Nové Veselí:
Výstroj a výzbroj dodala firma R.A. Smékal v Čechách u Prostějova. Na jaře 1892 se začalo pilně cvičit. Výcvik vedl učitel Bedřich Jerie. Tam, kde nyní stojí myslivna, bylo postaveno třípatrové leziště za 60 zlatých 50 krejcarů. Josef Ronovský, pekařský mistr a pozdější velitel sboru, jako první lezec ve svém rodišti v zámku Žďáře, učil lezce spouštět se po provaze. Uměl to velmi dobře. Zájem o první cvičení všeobecný. Na silnici podél cvičiště stálo téměř celé městečko. Hlavně mladé pokolení pánů kluků, kteří pochodovali s sebou, div se nepletli cvičícím mezi nohy při rázných povelech četaře Františka Marka, hajného.
V roce 1907 se jednalo o postavení nové hasičské zbrojnice, plány byly vypracovány i rozpočet, ale stavba se v tomto roce a podle tohoto návrhu neuskutečnila. Na obrázku je Plán na postavení hasičského skladiště pro hasičský sbor v Novém Veselí ze srpna 1907 od Antonína Koukola ze Žďáru.
Pohled z ulice vedoucí ke Březí na starou požární zbrojnicí (nízká budova v pravém středu obrázku dole). Za starou (provizorní – dnes již zbořenou) požární zbrojnicí je vidět část budovy obecního úřadu a kostela. Kresbu namaloval rodák Alois Pohanka.